Prokletý zajíček

Byl jednou jeden zajíček a neměl žádné kamarády protože se nechtěl dělit o svojí zeleninku. Jednou u něho doma zazvonila paní kočka Mrkvičková se slovy: “ Dobrý den, pane Chlupíku, neměl byste trochu mrkvičky pro mojí dcerku? Je tuze nemocná a potřebovala bych jí uvařit mrkvový vývar, aby se dříve uzdravila.“ Pan Chlupík se velice rozzlobil a spustil na ni: „To jste se zbláznila nebo co ženská?! Já si tady jako mám pracovat na zahrádce a pak to rozdávat nějakejm bezdomovcům?!“ Paní Mrkvičková se rozplakala a utíkala zpátky pod most. Druhý den potkal zajíčka pan housenka Ííííhaha a zeptal se ho: “ Dobré odpoledne, pane Chlupíku, nemohl byste mi dát nějaký špenát už tři dny jsem nic nejedl a má rodina též.“ Pan Chlupík se rozčílil ještě víc než minule a spustil na něho: “ Pane, já vám nebudu dávat mojí zeleninu zdarma, víte co jsem se na ní nadřel, než jsem jí vypěstoval?! Táhněte mi z očí!!!!!!!“ Pan Housenka se odplazil a hned jak přišel ke svojí křiš’tálové kouli tak zaklel pana Chlupíka a řekl: “ Dokud se nenaučí dělit o svojí zeleninku , všechna mu na zahrádce shnije.“ A vše se opravdu stalo. Zajíček nešťastně chodil kolem své zahrádky a bědoval co si počne. Když se mu konečně podařilo vypěstovat alespoň jednu malou ředkvičku, už už jí chtěl sníst, když v tom si vzpomněl na malé nemocné sousedovic koťátko.Dal ji do košíčku a odnesl paní Mrkvičkové. A konečně se kletba zlomila a pan Chlupík byl od té doby nejhodnější zajíček v zemi.

No votes yet.
Please wait...

4 komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *