Záhadné stopy

Jednou jsem šla do lesa a uviděla jsem záhadné stopy. Tak jsem šla blíž, ale vtom jsem něco uslyšela v křoví. Šla jsem se podívat blíž. Ale nic tam nebylo. Tak jsem šla dál (jako v lese). A uviděla jsem nějakou jeskyni, která tam dříve nebyla. A zase, něco se opět pohnulo a já se začala bát. Tak jsem rychle utekla zpátky domů, vše jsem řekla mamince. A řekla mi: Tak dobře, zítra tam půjdu s tebou a dokážu ti, že tam nic není. Tak jsme se najedli, umyli a šli jsme spát. Když už maminka odešla, slyšela jsem jako by mi někdo zaklepal na okno vedle postele. Tak jsem se šla podívat z okna a něco tam stálo, ale byla jsem unavená, tak jsem šla spát.

Druhý den ráno jsem se s maminkou nasnídala a šly jsme do lesa. Chtěla jsem mamince ukázat tu jeskyni a když jsem se otočila na maminku, nebyla tam, jen krvavá kaluž. Otočila jsem se zády k louži. Uviděla jsem koňokočkuvola. A najednou, nevím proč, jsem v nebi. Má ocas jako kočka, zadní nohy jako kočka, hlavu koně a místo předních nohou má kopyta. Je velmi chlupatý a dokáže sníst deset lidí denně, malých dětí padesát. Loví hlavně nějaké ryby nebo lidi. A nejvíc má rád, když si někdo dává piknik. Protože to je má ve správném úhlu. A vodu nemá vůbec rád, miluje různé bublinkaté pití, nejvíc Fantu a Mirindu. Nesnáší všechny živočichy, kteří jsou větší než on. A dokonce i štěká a někdy mňoukne. Má rád blyštivé věci, třeba náramky, náhrdelníky, náušnice, hodinky. Je velmi štíhlý, až vychrtlý. Nejraději běhá a skáče. Bydlí v jeskyni, kde je tma a jsou tam pavouci a pavučiny. Prý je tam bedna se šperky, ale co já vím?

Rating: 5.0/5. From 1 vote.
Please wait...

10 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *