Rubrika: Básně

Máme na zahradě kytku,je stromem všech zahradních skřítků.Má velké, špičaté trnya voní celé dny. Malé lístky rostou na ní,malé trny ani nebolí.květy jsou červené,pokud jsou přirozené. Růže hezky vonía v uších mi zvoní.Krásná je zahrada plná růžía ptáci nad ní krouží.

Divizna se tuze divía v hlavě jí svítí.Ona nic nevidía to snad nevadí. Je však blbáa to snad neva.Je moc slabá,ale já jedu chleba. Roste celkem vysoko,ale je na sucho.Je jen plešatá a přitom hodně ušatá.

Váša je leteca dostal klepec.Máme kluka Lukáše,který má rým šukáše. Když přijde Vašek,tak vypadá jako šašek.Je tady Honzaa je to pěkná koza. Je tady Kubaa je to šikula.Je tady Kristýna,nebezpečná princezna.

V březnu jakému přece každému.Přinesl změnu ničemu.Stěnu jsme natřeli bylo trochu humoru.Pak jsem spadl dolů a šplhal nahoru. Bylo hodně rozhovorů a názorů.Pak spolu jdeme na horu ke stolu.Pak vidíme motorku jak přejede mrtvolku.Na dvorku na pahorku. Pak jsem potkal holku na palouku.Bylo tam dost brouků a oblouků.Pak šla domů prý nahoru.Tak jsme šli nahoru… Pokračovat ve čtení Březen

Čekanka čeká, čeká u cesty,neroste mezi městy,je u silnice, cesty i dálnica přitom málo místa zaplní. Je krásně modrá,nehodlá se odhodlat,sbalit se a odejít,jen prostě neodjet. Hezky kouká na auta,je jako skutá,proto se dokáže chránit.Jdu kolem čekankya řeknu ahoj, pane.

Je ráno a ptáci létají vzduchem,já slyším pravým uchem.Slyším, že ptáci štěkajía přitom čekají. A slunce není žluté, ale modré,není to moc dobré.A světlo se změní na tmu,proto musím jít domů. Kde jsou ptáci, co štěkajía dělají menší hluk?Doma rozsvítím lampua vzbudím se jako mladý. A všechno je v normálu.

Ráno jdu do školy,zapomínám úkoly.Učitel učía tím mě mučí. V naší třídě je Láďaa vypadá jak maják.Láďa mně naštval, protože na mně kašlal. Vašek vypadá, jak koště,protože chodí k poště.Kuba je chytrý,protože vypil litry. Lukáš hodně fňuká,Láďa dělá úkoly,vypadá u tohojak mrtvoly. Druhý Lukáš furt fouká,až na něj holky koukaj.Láďa dělá úkoly,má u toho pistoli.… Pokračovat ve čtení Lidi z naší třídy

Na podzim je všude listí,ale musíme pořád čísti.Listí všude lítá,musím se ale skrývat. Na podzim vždycky padá listí,však se stanu kořistí.Mamka vždycky abych se učil,mamka hned když uvidí poučí. Je mi zima, vždycky velký vítra piju šťávy půllitr.Babička mi vždycky dá perníčkya k nim malé krabičky.

Napadlo v červnu, mládenci na ulice. Naše město, je těsto. Žlutá louka, dělá se tam mouka. Velký dítě, na mamku valá hlasitě. mála škole, je tu mrtvola. Naše malé holky, jsou to velké ponorky.

Když jde Vilém uklízet,musí se i pobízet.Když jde Vilém uklízet,může to i nabízet. Když jde Vilém uklízet,tak se musí pobízet.Když se Vilém pobízí,tak se prostě podbízí. Když šel Vilém uklízet,řekl koště rychle uklízet.Ale koštěti se musí podbízeta tak ho musel pobízet. Baba Jaga vlítla dovnitř světnicea řekla: Koště, musíš uklízet!